Dobré ráno, dnes je pondělí 23.10.2017, Svátek má Teodor a zítra Nina

Vezmou roboty lidem práci?

V tisku nacházíme tuto otázku každý den. Lidé se o práci samozřejmě bojí. Proces náhrady lidské práce roboty již započal, jak ukazují následující ukázky:

rob1Pojišťovna Fukoku Mutual Life Insurance se rozhodla propustit 34 zaměstnanců, kteří pracovali v účetnictví. Jejich práci nahradí „umělá inteligence“ Watson od společnosti IBM. Podle managementu společnosti se jim březnové propuštění třicítky účetních vyplatí – náklady se firmě vrátí už za necelé dva roky.

Systém s umělou inteligencí Watson bude procházet desítky tisíc lékařských zpráv, informací lékařů a popisy operací – z nich potom navrhne, jakou pojistnou částku by měl pojištěnec dostat. Počítačový systém v tom bude výrazně rychlejší a pečlivější než jakýkoliv člověk.

Dalším příkladem aplikace umělé inteligence je robot Pepper. Ten pracuje jako recepční ve dvou belgických nemocnicích v Ostendu a Liegu.

Pomáhá na oddělení pediatrie a geriatrie.  Umí mluvit 20 jazyky a rozpoznat, jestli mluví s mužem, ženou nebo dítětem. Unikátní je robot tím, že dokáže rozpoznat lidské emoce. Díky tomu přirozeněji odpovídá na otázky. Kromě hlasu může komunikovat i prostřednictvím displeje na hrudi. rob2Představit si tohoto robota můžeme jako malou, lidskou postavu na kolečkách.
Pepper je 120 centimetrů vysoký, milý a pozitivní robot. Zastane práci běžné recepční. Vítá návštěvníky nemocnice a zodpovídá základní dotazy. Zavede klienty do pokoje, ve kterém leží jejich blízký. Pochází z Japonska, kde běžně funguje v domovech důchodců jako náhrada za lidský personál. Dělá společnost seniorům a pomáhá jim se základními úkony denní potřeby, jako třeba otevřít dveře, podat sklenici vody a podobně.

Zopakujme otázku v úvodu. Nahradí roboti lidi? Samozřejmě, že tam, kde to bude možné, se tomu tak stane. Roboty nejdříve nahradí manuální a stereotypně se opakující práci. Později nahradí i kvalifikovanou práci lidí tam, kde to bude možné- v poradenství, administrativě atd. Analýza vývoje naší civilizace nás ale vede k přesvědčení, že i když jedny pracovní pozice zanikbnou, nové vzniknou. Velká část pracovních pozic, v nichž bude generace Z pracovat, ještě dnes není známá. Budoucnost ale bude patřit jen vzdělaným lidem. Vláda by měla v oblasti vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci posílit vzdělávací aktivity. Digitální gramotnost je jen úplný počátek tohoto procesu.

rob3Některé státy jsou na příchod robotů a umělých inteligencí připravené lépe, jiné hůř. Podle nové studie McKinseyho Institutu je v tomto ohledu Česká republika tím vůbec nejzranitelnějším státem v celé Evropě, jak ukazuje následující mapa:

Co tedy říci  na závěr?

Nikdo by neměl čekat, kdy jej nadřízení začnou tlačit k inovaci osobnostního a profesního profilu. Je tomu naopak, každý člověk by měl dnes využít všechny příležitosti na svoji metamorfózu pro nastupující digitální epochu.

Nejohroženější skupinou na trhu práce budou lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící.

V šetření odpovídalo 18 tisíc zaměstnavatelů ze 43 zemí světa. Zamýšleli se mimo jiné nad tím, kolik zaměstnanců přijde o práci, jaké pozice a činnosti budou nejvíce zasaženy a jakou strategii zvolí, aby si zajistili potřebné dovednosti u svých pracovníků.

Z odpovědí vyplynulo, že 83 procent manažerů má v úmyslu v příštích dvou letech zachovat nebo dokonce zvýšit počet zaměstnanců. Pouze 12 procent firem plánuje snížení počtu lidí kvůli pořízení robotů.

Nejvíce optimističtí v dopadu automatizace na pracovní místa jsou zaměstnavatelé v Itálii, pak také v Portugalsku, Peru a Panamě. Pozitivně ji vidí i firmy ve Spojených státech, Mexiku, na Novém Zélandu a v Jižní Africe. Naopak vyděšeni jsou manažeři v Indii a pak také v Bulharsku, na Slovensku a ve Slovinsku.

Co se týká jednotlivých oborů, tak bez obav mohou být lidé pracující v oblasti informačních technologií a péče o zákazníky. Právě zde očekávají zaměstnavatelé v blízké budoucnosti největší nárůst pracovníků. Rychle poroste poptávka ve všech průmyslových odvětvích pro datové analytiky nebo pro specializované obchodní zástupce. Nárůst počtu zaměstnanců pocítí také personalistika, neboť tento obor bude firmám s „revolucí dovedností“ pomáhat.

Nejohroženější naopak budou lidé s nízkou kvalifikací a pomalu se učící. A pak také ženy. Digitalizace se totiž významně dotkne pozic v oblasti prodeje, dále ve finančních službách a v administrativě, které mají právě velký podíl žen. Ty by tak mohly přijít v celosvětovém měřítku podle statistik o 3 miliony pracovních míst. Půl milionu by našlo uplatnění v nových profesích. Stále ale podle odhadů platí, že za každé jedno získané místo bude pět ztraceno.

„Je pravda, že nejvíce nových pozic vzniká v technických oborech, kde jsou ženy nejméně zastoupeny. Ale vzroste i důraz na práci s lidskými zdroji, obchod, zákaznický servis, a také ve zdravotních a sociálních službách. Tam by pak ženy mohly najít uplatnění. Každopádně pokud rodiče pochopí, že počítače nejsou jen hračka pro kluky, tak svým dcerám pomohou s lepší uplatnitelností na trhu práce,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Většina pracovních pozic našich dětí ještě neexistuje

Bez zvyšování kvalifikace a uplatňování se v nových oblastech to ale nepůjde, říkají odborníci. S tím budou muset lidem pomoci nejenom firmy, ale i stát. Schopnosti přizpůsobit se, být flexibilní, kreativní a stále se učit budou klíčové.

Už nyní podle průzkumu tři čtvrtiny společností investují do interních školeních, aby si zajistily potřebné dovednosti svých zaměstnanců. Přes 60 procent firem nabízí externí školení svým lidem a 40 procent si najímá externí odborníky, aby do firem docházeli.

rob4„Jakmile budou lidé a organizace připraveny, digitalizace a rostoucí podíl kvalifikované pracovní síly přinese nové příležitosti. Odhadujeme, že 65 % pracovních pozic, které bude nastupující generace Z (lidé narození po roce 2000) vykonávat, dosud neexistují. Technologie nahradí manuální rutinní úkoly, a lidé se budou moci věnovat více naplňující práci. Kreativita, emoční inteligence a kognitivní flexibilita jsou klíčové lidské dovednosti, ty u robotů nenajdeme,“ říká generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

Dodává, že předchozí průmyslové revoluce vždy vedly k tomu, že lidé mohli pracovat méně. Pracovní týden se postupně omezil na 5 dní v týdnu a 8 hodin denně. „Již nyní se seriózně diskutuje o zavádění ještě kratších, například třicetihodinových pracovních týdnů. Pokud digitalizace zvýší efektivitu ekonomických aktivit, tak proč lidem nedopřát více volného času, když je to věc, kterou lidé stále více upřednostňují před vyššími příjmy,“ poznamenává 

Jaroslava Rezlerová.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/...

 

Japonská korporace propustila účetní. Nahradí je umělá inteligence

Čím modernější ekonomika, tím snadněji v ní budou lidé nahrazováni stroji, ukazuje nejnovější případ z Japonska.

Pojišťovna Fukoku Mutual Life Insurance se rozhodla propustit 34 zaměstnanců, kteří pracovali v účetnictví. Jejich práci nahradí „umělá inteligence“ Watson od společnosti IBM. Podle managementu společnosti se jim březnové propuštění třicítky účetních vyplatí – náklady se firmě vrátí už za necelé dva roky.

Podívejte se, jak Watson porazil lidské hráče v americké soutěži Jeopardy:

Práce stroje je tak levná, že úspora se projeví prakticky okamžitě. Nákup systému Watson stojí 200 milionů jenů, jeho roční provoz dalších 15 milionů jenů – roční úspora bude přes to všechno asi 140 milionů jenů ročně.

Rychlý, chytrý, levný: Watson

FAKTA

IBM Watson

Supervýkonný počítačový systém Watson je pojmenovaný po legendárním řediteli společnosti IBM Thomasi Watsonovi.

Systém Watson je tak výjimečný především díky své schopnosti pracovat s obrovským objemem dat v kontextu – tedy umí vyhodnocovat údaje vědeckých studií, bezpečnostních zpráv a dalších zdrojů s přihlédnutím k tématu.

Informace zpracovává způsobem podobným lidskému myšlení a je schopen rychle analyzovat a interpretovat velké množství dat. Počítač, který v únoru 2011 porazil dva lidské soutěžící v soutěži Jeopardy, byl původně velký zhruba jako ložnice. IBM tvrdí, že od té doby se mu Watsona podařilo zmenšit do velikosti komínku ze tří krabic na pizzu.

V případě japonské pojišťovny bude Watson procházet desítky tisíc lékařských zpráv, informací lékařů a popisy operací – z nich potom navrhne, jakou pojistnou částku by měl pojištěnec dostat. Počítačový systém v tom bude výrazně rychlejší a podle IBM i Fukoku pečlivější než jakýkoliv člověk. Než bude částka vyplacena, tak ji ještě bude muset schválit lidský zaměstnanec.

Japonsko a umělé inteligence

Japonská populace rychle stárne, takže nahrazení lidské pracovní síly stroji je zde velmi očekávané. Ekonomika země je navíc natolik pokročilá, že stroje mohou nahradit nečekaně vysoký počet lidí.

Roku 2015 vydala společnost Nomura velkou zprávu, v níž předpověděla, že do roku 2035 by až polovinu japonských pracovních míst mohly zastávat stroje. Co budou dělat lidé, kteří přijdou o zaměstnání, ale tato analýza pracovního trhu nepopisovala.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/...

 

Nahradí roboti lidi? Při tvorbě umělé inteligence vyvoláváme démona, říká zakladatel SpaceX

Robot Pepper "pracuje" jako recepční ve dvou belgických nemocnicích. V nemocnicích v Ostendu a Liegu začal sloužit jako recepční robot Pepper. Pomáhá na oddělení pediatrie a geriatrie. Spolu s vývojem robotů se ale mezi odbornou veřejností objevují obavy z dopadu těchto inteligentních strojů na trh práce.

Robot Pepper umí mluvit 20 jazyky a rozpoznat, jestli mluví s mužem, ženou nebo dítětem. Unikátní je robot tím, že dokáže rozpoznat lidské emoce. Díky tomu přirozeněji odpovídá na otázky. Kromě hlasu může komunikovat i prostřednictvím displeje na hrudi. Představit si tohoto robota můžeme jako malou, lidskou postavu na kolečkách.

Japonská tradice

rob5„Robot je 120 centimetrů vysoký, takže není to žádný Terminátor v kožené bundě v podání Arnolda Schwarzeneggera. Je to celkem milý a pozitivní robot. Pepper zastane spoustu práce, ale zatím nevystřídal žádného zaměstnance,“ popisuje ho Fabrice Goffin, spoluzakladatel firmy ZORA Robots, která vyvinula software pro robota Peppera.

Robot zastane práci běžné recepční, takže vítá návštěvníky nemocnice, zodpovídá základní dotazy. Nebo může návštěvníky zavést do pokoje, ve kterém leží jejich blízký. Pepper pochází z Japonska a tam má za sebou už delší historii. Běžně funguje v domovech důchodců jako náhrada za lidský personál. Dělá společnost seniorům a dokáže jim i pomoct se základními úkony denní potřeby, jako třeba otevřít dveře, podat sklenici vody a podobně.

Nahradí roboti lidi?

Klíčovým faktorem je cena. Pepper stojí 30 tisíc Euro. Takže masivní nahrazování recepčních by zatím nebylo moc rentabilní. Ale jsou obory, ve kterých už kvůli strojům lidé přicházejí o práci. A to hromadně. Třeba firma Foxconn, která vyrábí například produkty značky Apple, nahradila v čínských továrnách už 50 tisíc lidských pracovních míst právě roboty. A trend bude stále silnější.

Stroje zatím dokáží nejlépe nahradit činnosti, které se opakují, jsou mechanické a vyžadují soustředění na sadu ne příliš variabilních úkolů. Což je právě případ třeba dělníků v továrnách, kteří stojí u pásu a montují přístroje. Jedním z faktorů také je, že robot nepotřebuje dovolenou, přestávky na oběd, může pracovat nepřetržitě. A roboti nikdy nezaloží odbory.

Varování odborníků

rob6Před příchodem umělé inteligence na trh práce varuje celá řada odborníků. Jedním z nich je i třeba miliardář a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk: „Ohledně umělé inteligence doporučuji být velmi opatrný. Myslím, že je to největší existenční hrozba, jaké kdy lidstvo čelilo. S pokračujícím vývojem by měly na národní a mezinárodní úrovni vzniknout nějaké regulace. Minimálně už pro jistotu, že se věci nepokazí, protože při tvorbě umělé inteligence vyvoláváme démona.“

Autor:  Jan Burda, Ondřej Nová

Foto: Wikimedia Commons, Tokumeigakarinoaoshima, Public domain

Foto: Robot-potápěč- Frederic Osada, Teddy Seguin

Česká republika je robotizací ohrožena nejvíc v Evropě, tvrdí studie

Automatizace rychle mění svět – roboti berou lidem místa, mění pracovní trh i to, jak lidé tráví volný čas. Některé státy jsou na příchod robotů a umělých inteligencí připravené lépe, jiné hůř. Podle nové studie McKinseyho Institutu je v tomto ohledu Česká republika tím vůbec nejzranitelnějším státem v celé Evropě.

rob7Vědci z této organizace podrobně studovali informace o 46 nejvyspělejších zemích světa, které tvoří asi 80 procent celkové pracovní síly na světě. Pokusili se odpovědět na otázku, jaký dopad bude mít automatizace na tyto státy.

EU a roboti

Autoři konstatují, že přibližně polovina pracovních míst v současné globální ekonomice může být nahrazena stroji – ohrožena jsou přitom zaměstnání napříč všemi druhy lidských činností. Schopnost přizpůsobit se tomuto trendu, který se již nejspíš nedá zastavit, se stát od státu liší podle řady faktorů, jedním z nich je například výše mezd.

Česká republika je v Evropě v tomto ohledu nejrizikovějším místem: mezi námi a nejlépe umístěným Norskem je rozdíl 10 procentních bodů.

Počet zaměstnanců ohrožených robotizací

Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje. Tedy například Spojené státy mají obrovskou zaměstnanost v oborech, jimž současná vlna automatizace tolik nehrozí; jde především o kreativní pozice v oborech, jako je management, architektura nebo inženýrské práce. Tato místa spojuje vysoká specializace, kreativita a specifické dovednosti, jež se buď nevyplatí replikovat pomocí počítačů, anebo to dokonce vůbec není možné.

Jak rychle to půjde?

Reálná rychlost automatizace, tedy to, jak rychle tato změna opravdu proběhne, je složité odhadovat, záleží také na mnoha různých faktorech. Některá řešení totiž vyžadují značné hardwarové náklady – tedy nákup reálných strojů, většinou značně nákladných. Naopak v jiných oborech, zejména administrativě, ekonomice nebo právu stačí jen kvalitně vytvořené softwarové řešení (zejména cloudové), které se dá zařídit velice rychle. Právě zaměstnanci v takových oborech jsou zřejmě v blízké budoucnosti stroji ohrožení nejvíc.

Autoři studie přiznávají automatizaci obrovský pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Automatizace přinese větší výkonnost, takže nebude taková nouze o pracovní místa. Vědci, kteří se na práci podíleli, odhadují, že by automatizace v předpovídané míře měla zvýšit globální světový HDP až o 1,4 procenta – tedy v případě, že lidí nahrazení stroji zůstanou i nadále součástí pracovního procesu a budou stále stejně produktivní jako v roce 2014.

Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit dostatečnou produktivitu potřebnou k tomu, aby si naše civilizace udržela potřebnou produktivitu a tedy i hospodářský růst v časech, kdy populace ve vyspělých zemích bude spíše ubývat.

Špidlova prognóza

"Až nastoupí roboti, polovina lidí v Česku ztratí práci!"

rob8Digitalizace a robotizace průmyslu vyvolá radikální změnu organizace práce, zanikne řada pracovních míst. Odhaduje se, že v ČR jich ubude až 53 procent. Na konferenci Směrem k práci 4.0 to řekl ředitel odboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla. Některé profese zaniknou, jiné se přemění. Primárním úkolem bude zvládnout sociální a společenské důsledky těchto změn, dodal.

"Panují obavy, že kvůli digitalizaci a robotizaci zanikne řada pracovních míst. Změny budou, ale vzniknou i nové profese, více lidí bude potřeba třeba ve službách," doplnila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Špidla digitalizaci přirovnal k průmyslové revoluci, s níž se tehdejší společnost vyrovnávala desítky let. Rychlý civilizační přechod podle něj bude znamenat také vznik globálních nerovnováh.

rob9V Česku by mohla podle studie ministerstva práce a sociálních věcí v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů. Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. V roce 2029 by v Česku mohlo tak být asi 3,9 milionu pracovních míst.

Úřad připravil plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání. U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic.

Podle ministerstva práce bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. V ČR by to měl být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.

Současně by se měla podle ministerstva zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou. Podpora by měla směřovat do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří. Pracovník by na ně mohl získat podle plánu grant, zvýhodněnou půjčku či daňové odpisy, zvýšit by se mohly příspěvky úřadu práce při startu podnikání. Svou práci by mohl pracovník nabízet více zaměstnavatelům.

0
0
0
s2smodern

Novinky

  • Seminář GDPR

    Seminář GDPR Dne 18. 10. 2017 na našem kampusu v Hodoníně proběhl seminář s názvem General Data Protection Regulation (GDPR). Všichni účastníci se blí...
  • Šance skvělé kariéry pro tisíce dívek a žen

    Šance skvělé kariéry pro tisíce dívek a žen. S nastupující automatizací a robotizací podniků, obchodů a administrativy se zdá, že se v těchto technolo...

Ukázky učebních textů pro akademický rok 2017/18